Vyšlo první číslo Uhříněveských občanských novin a starosta Vojtěch Zelenka vzkypěl na Facebooku. Jeho poselství zní: žádné „sám nevím kolikáté“ opoziční noviny nepotřebujeme. Že je v oficiálním Uhříněveském zpravodaji potlačen jakýkoli kritický hlas? To komentuje slovy „lež jako věž,“ a doplňuje šest vykřičníků.
V dalším textu pak vypočítává, že už dokonce 2x (!) Uhříněveský zpravodaj nyní pustil na „své“ stránky názor opozičního zastupitele. Jako důkaz naprosté otevřenosti radnice pak starosta uvádí, že opozičním radním dokonce nechal na desítkách stran „svého“ časopisu více prostoru než 1800 znaků, tedy víc jak půlku stránky. Vskutku velkorysé.
Možná by mohl pana starostu někdo upozornit, že jeho názory na cenzuru a otevřenost médií připomínají dobu, kdy byl v listopadu 1989 proslulý Milouš Jakeš v čele KSČ vystřídán neznámým Karlem Urbánkem. Ano, dejme té opozici slovo. Pšt! Hlavně někde na okraji…
Cenzura není jen to, že odlišný názor nepustím vůbec nikam. Cenzura je hlavně v tom, že na jednostranné informace je možné reagovat pouze zpětně, s dlouhým časovým odstupem, že korigující reakce není obsažena hned v samotném textu. Články mají být vyvážené už v okamžiku otištění. To je základní pravidlo demokratické diskuze.
Uhříněveský zpravodaj nepatří panu starostovi, jakkoli si to on sám může myslet. Je placen z daní nás všech občanů Prahy 22 a měl by tedy názory všech také pokrývat. Tady nejde o to – jak pan starosta slibuje na Facebooku – že když tak s někým zajde na pivo a jeho názor si moudře vyslechne. Tady jde o to, že místo veřejné diskuze přináší hlásná trouba radnice jen jediný názor. To je ten důvod, proč tady vznikají nové noviny.
My každopádně panu starostovi děkujeme za bezplatnou reklamu, vám čtenářům děkujeme za kladné ohlasy, a těšíme se na ně i při vydání dalšího čísla Uhříněveských občanských novin.