Radní opozdí stavbu školky

Radní megalomanstvím a pohrdáním názory obyvatel opozdí stavbu – obyvatelům bytovek vybraným projektem devastují navždy kvalitu bydlení.

Minulému ani současnému vedení radnice nelze vytknout nezájem o výstavbu zařízení pro předškolní děti. Proto v roce 2017 spatřuje světlo světa studie „MŠ V Bytovkách“. Každá stavba projektovaná do blízkosti bytové zástavby přináší zlepšení života jedné skupině obyvatel (rodinám s dětmi v případě školky) a zasahuje negativně do života skupiny druhé (rodinám, bydlícím v bytovkách, což je vžitý název pro domy na adrese ulice V Bytovkách). Při rozhodování tohoto dilematu se nesmí hrát cinklými kartami. Pan starosta Zelenka a jeho oddaní radní hrají ale v případě projektu školky kartami podezřele vysokými! Autor materiálu se o tom přesvědčil na vlastní oči a na tuto skutečnost ho upozornili nejen obyvatelé dotčených bytovek, ale i nezaujatí odborníci.

Zrod investiční akce „MŠ v Bytovkách“

Předchozí radniční garnitura za dvacet let pod dvěma starosty vybudovala to, co i přes ně­které nedostatky činí Uhříněves vzorovou obcí s kvalitní infrastrukturou služeb a podmínkami pro spokojené bydlení. Myšlenka umístění školky jednoduché konstrukce s maximální kapa­citou 6 tříd na parcele stávající školské budovy Dům UM (Dům dětí a mládeže, známý také pod označením „803“) se poprvé oficiálně objevuje za starostování pana Martina Turnovského:
„K té prvotní myšlence umístění do objektu Dům UM se hlásím,“ a pokračoval „o umístění vlastní budovy v travnatém vnitrobloku bytovek jsme ale za mého starostování nikdy neuvažovali. Naopak, vždy jsme důsledně požadovali, aby tento vnitroblok zůstal nezastavěný. Dokonce jsme kdysi se starostou Colle­rem v souladu s přáním obyvatel bytovek a cha­rakterem místa odmítli pro rad­nici lákavou nabídku získání bytů pro obec od společnosti, která chtěla právě v tomto vnitrobloku stavět bytový dům. Tento prostor jsme já a tehdejší radní vždy chápali jako zahradu pro děti, se zachováním jeho oddychové funkce pro místní obyvatele.“
Toto umístění školky potvrzuje tzv. zastavovací studie, vyvěšená na úřední desce v listopadu 2017. Ta navíc zachovala již vzrostlé stromy, které by ji oddělovaly od zmíněného vnitrobloku. Za pěkného počasí je vnitroblok plně obsazen dětmi, obyvatelé mají kde poklábosit, prostě místo k pohledání. Člověk nemusí být architekt, aby věděl, jak velký mají vnitrobloky význam. Bohužel, právě o to ale v tomto smutném příběhu běží. Právě do něj totiž současné vedení radnice umístilo obří budovu nové školky zapuštěné do podzemí.
Martin Turnovský připomíná: „Díky novým­ plánům na další školku v Pitkovicích není ani nutné trvat na námi navrhované kapacitě MŠ V Bytovkách. Každý snad pochopí, že stavební deva­stace vnitrobloku není nutná.“ Proto jsou časté výmluvy radního Jakuba Randáka (a nejen jeho) na předchozího starostu jen odvádění pozornosti. Pouhé zakrývání nekompetentnosti, neodbornosti, absence zkušeností a citu pro potřeby obyvatel. Bohužel se to týká i těch, kdo projekt vehementně představují a obhajují: je to hlavně starosta Vojtěch Zelenka a koordinátor participativního plánování Pavel Kappel. O zničení travnatého a vzrostlými stromy lemovaného vnitrobloku a hlavně kvality života obyvatel bytovek, jednou a provždy, raději nikdo z nich nemluví.

Vybraný projekt je přehlídkou rozmařilosti
a ignorace názorů obyvatel

Společným jmenovatelem mnohých nových projektů současných radních Prahy 22 je anulovat či vetovat pokud možno vše od jejich předchůdců. Příkladem budiž projekt školky, o nutnosti její rychlé výstavby, jednoduchosti, a tím menší finanční náročnosti hovořil pan Turnovský. Věci ale dostávají rychlý spád, kdo chce podrobnosti, najde je zejména v číslech 3, 4, 5 ročníku 2019 radničního zpravodaje, či na webo­vých stránkách městské části. Radní oslovují několik architektonických kanceláři, které dodávají studie návrhu projektu nové školky, z šesti přihlášených vybírá komise tři projekty (publikováno ve zpravodaji v březnu 2019) do finálního kola. Vítězí návrh, který na místě vnitrobloku staví velkolepou budovu! Projekt po úpravách aktuálně počítá s 8 třídami (pro 224 dětí, v původní verzi se uvádělo 280), zapuštěnými dvě patra pod zem.
Radní se holedbají tím, že to je „nadčasové řešení“. Proč ne, ale umístění v daném vnitrobloku, jemuž padnou za oběť téměř tři desítky vzrostlých stromů, je naprostá zhůvěřilost. Navíc celé hloubení, izolace a další náročné prvky pro toto podzemní dílo budou stát asi tolik, jako účelná, rychle postavená školka v za­hradě Domu UM. A dovede si někdo představit tolik aut rodičů s dětmi minimálně dvakrát denně, navíc v době, kdy obyvatelé bytovek spěchají do zaměstnání?
Samozřejmě, že za velké až obrovské peníze se taková stavba dá uskutečnit s minima­lizováním rizik, třeba i typu přívalových dešťů. Ale horší jsou rizika nepřímého světla v podzemních katakombách prostřednictvím světlovodů (Na co se děti raději dívají, z oken na přírodu, nebo na schody do bunkru, co, páni architekti?), nepohodlný doprovod dětí pod zem i nemožnost přímého větrání. Včetně zcela omezeného parkování, na úkor těch, co zde bydlí a parkují dnes, kdy je ulice V Bytovkách už i tak velmi komplikovaně průjezdná.

Komu zněly vítězné fanfáry?

Vítězný projekt ale přináší i další pochybnosti. Spolu s ním totiž vstupuje do hry nová postava vyskytující se v mnoha dalších akcích a projektech našich radních. Je jím Ing. arch. Tomáš Veselý, zaměstnanec Magistrátu hl. m. Prahy (tedy placený z našich daní), v kontaktech instituce uváděn jako ředitel, jinde zas jako zástupce ředitele sekce rozhodování o území.
To si prosím také zapamatuj­me, o tom bude řeč později. Takže je hádanka, kdo byl autorem vítězného projektu moc jednoduchá? Uhodli všichni, panu architektu Veselému
a jeho studiím (množné číslo je na místě). Ještě jednou podotýkáme, že se nikterak nechceme dotknout profesionality zmíněného pána, projekt sám o sobě je velmi zajímavý! Ale k věci: projekt minulých radních v zastavovací studii, o níž byla řeč v úvodu, respektoval dvě hlavní omezení: nezhoršit kvalitu života obyvatel bytovek a nechovat se rozmařile k rozpočtu radnice. Tedy nestavět ve vnitrobloku, ale realizovat jednoduchou stavbu na pozemcích, kde se nachází již zmíněný Dům UM. Ten je konečně už mnoho let určen pro různé akti­vity dětí, v zahradě jsou cvičební zařízení, čili místo jak dělané. Co je ale hlavní, o čem se už pan Turnovský také zmínil: školka pro
6 tříd a třeba ještě méně. Prostě účelný kompromis, aby rodiče měli kam rychle umístit děti. Životní cyklus školek není velký, děti rostou jako z vody, a co pak s tím vítězným monstrem? Radnice spěchá a radní vytahují další trumf. Má podobu bohužel už zavedených móresů, totiž umístit věci na úřední desku tak, aby si jich pokud možno nikdo nevšiml. A tak se 21. 12. 2020, v době adventu to je ideální, objevuje na úřední desce „Oznámení
o zahájení společného povolení (sloučení zahájení stavebního řízení a územní rozhodnutí) – Mateřská škola V Bytovkách, k. ú. Uhříněves“. Do uzávěrky listu nové zprávy o dalším vývoji projektu nedorazily, v rozhovoru se zástupcem obyvatel bytovek na straně 6 se dozvíte ještě další pikantní zajímavosti.

Za oběť nadčasovosti projektu padne asi 6 smrků, 14 bříz a 5 lip, všechno vzrostlé stromy. Z bytovek se tak stanou „nebytovky“ a lidé se proto již zbavují bytů. To vše na účet megalomanství pana starosty.

K vítěznému projektu se hlásí více subjektů

Vraťme se ale k mnohočetnému autorství vítězného projektu. Jediné, co jest jasno, že v každém figuruje pan architekt Veselý. V radničním zpravodaji (3, 2020) je uváděn ateliér Break Point a Ing. arch. Tomáš Veselý. Z výpisu z obchodního rejstříku dne 9. 1. 2021 plyne, že studio Break Point architekti bylo zapsáno 18. 6. 2018 s tím, že jediným jednatelem je pan Veselý. V internetovém vydání Pražského deníku (23. 11. 2019) se o vítězném návrhu píše, „že byly vybrány tři projekty… z nichž vyšel vítězně objekt z dílny projektantů Tomáše Veselého a Martina Hajného z ateliéru Veselý, Hajný“. Opětovným nahlédnutím do obchodního rejstříku dne 1. 2021 zjistíme, že dvoumužné studio bylo zapsáno dne 10. 4. 2019 a pan Veselý byl ze studia vymazán z rejstříku dne 31. 12. 2019. Jinak jeho jméno figuruje v množství dalších architektonických studií a firem. Teď je dobře, že jste nezapomněli: ano, je to ten pan Veselý, který je navíc úředníkem Magistrátu hlavního města Prahy (opakujeme, že za naše daně) na úseku, který má k podobné tematice set sakra blízko – územní rozhodování. Kdo si dá data o výběrovém řízení na projekt školky do korelace s daty z obchodního rejstříku, k tomu si najde na Googlu význam slovního spojení „střet zájmů“, je tzv. „doma“. Nu a přece o peníze jde až na prvním místě. Překlad spojení Break point znamená „ bod zlomu“, a to se může týkat i podnikatelské etiky. Takže, karty jsou skutečně asi cinknuté.

Budou si mít děti (obyvatel bytovek) kde hrát?

Obyvatelům bytovek tak podle vítězného projektu má za naše velké peníze pod jejich okny vyrůst něco, ne nepodobné protiatomovému bunkru, stanici metra, vchodu do Louvru! Navíc – jakmile děti dorostou, co s tou jámou? Příkladů, kdy školky v daných lokalitách musely být předělávány na jinou funkci, najdeme v Praze bezpočet. Jednoduchá stavba v zahradě Domu UM je řešení. V Pitkovicích stála školka bez těchto anabází za krátký čas. Ale i pomníky mají svou osudovost. Ale tady bohužel nejde o pomník, který se dá snadno převézt do muzea kuriozit. Tady se jedná o pomník, který definitivně ničí kvalitu života v obytných domech ulice V Bytovkách. Každému, kdo ctí přírodu a trochu té zeleně v šedi staveb, počínaje environmen­talisty až třeba po skauty, kteří mají péči o přírodu a zeleň ve vínku, musí vytanout jediné: co možno nejrychleji rozhazovačný projekt zastavit! Tím, spíš, že řešení kam umístit předškoláky je nasnadě – jednoduchá stavba v zahradě Domu UM. Jistě, palmáre za malý projekt je malé, ale snad by postačilo… Držme proto palce rodinám v uhříněveských bytovkách, zeleni a vzrostlým stromům!
Kamil Nový