Na březnovém zasedání zastupitelstva MČ Praha 22 byla v bodu „Návrh na odvolání starosty“ odsouhlasena tajná volba. Tajný způsob volby odvolání starosty Zelenky ale vyvolal u některých lidí nevoli, dokonce vznikla petice, ve které její autoři uvedli, že toto tajné hlasování působí nedůvěryhodně. Co říká o způsobu hlasování zastupitelstva obce špičkový znalec ústavy?
Ptáme se: významného odborníka na ústavní právo, profesora JUDr. Aleše Gerlocha, CSc., prorektora Univerzity Karlovy, vedoucího Katedry teorie práva a právních učení Právnické fakulty UK Praha a místopředsedy Legislativní rady vlády.
„K esenciální nutnosti dodržování demokratických principů v rámci celého politického systému patří ústavní požadavek, aby politická rozhodnutí na všech úrovních, včetně územních samospráv, vycházela z vůle většiny, vyjádřené svobodným hlasováním. Rozhodování většiny dbá ochrany menšin, a tento požadavek navazuje na princip politického pluralismu. Zákon o obcích stanoví, že starostu volí z řad svých členů zastupitelstvo, a stejně tak ho může také odvolat. Způsob volby a odvolání zákon výslovně neupravuje a ve smyslu jeho klíčové pozice v obci jej nechává na zastupitelstvu. Je tedy rozhodující, co chápeme pod svobodným hlasováním. Obecně jej lze chápat jako prosté nátlaku a hrozby zpětných postihů či různých animozit. Tajnost hlasování má zabezpečit svobodný proces tvorby většinové vůle. Proti tajnosti hlasování stojí požadavek transparentnosti procesu tvorby rozhodnutí. Demokratické tradice, zkušenosti s možnou manipulací s těmi, kdo rozhodují, event. i s jejich postihem či mstou, vedla k zásadnímu rozlišování mezi veřejným a tajným hlasováním. Věcná rozhodování tak mají být veřejná a transparentní, vytvořená v otevřeném střetávání různých názorů a zájmů. Naopak personální rozhodování mají být spojena s tajným způsobem hlasování, což je v řadě případů zaručeno ústavní a zákonnou úpravou.“