MNOHO KŘIKU KVŮLI TRPKÉMU CU KŘIKU
MÍSTO ROZSVÍCENÍ PROGRAMU MUZEA A KULTURY PŘEDCHOZÍ RADNÍ ZHASLI
V červnu 2019 jsem na stránkách Uhříněveského zpravodaje poukázal na absenci dlouhodobé koncepce našeho muzea. Místo vlastní práce na ní se bývalí radní upnuli jako ke spáse na metodiku vydanou magistrátní organizací Kreativní Praha s příznačným názvem Kulturní KOMPAS. Měla jim ukázat směr, kterým se vydat.
Obdržená doporučení obsahují mnohem více otázek než odpovědí a právem vzbuzují rozpaky. Například: Do budoucna by bylo vhodné vyjasnit poslání, funkce a program muzea… Uhříněvsí vede rušná dopravní tepna a podobná objevná tvrzení. Třešničkou na dortu pak bylo závěrečné doporučení odborníků: Soustředit nově (a zcela uměle) komunitní aktivity na betonovém plácku mezi školní jídelnou a domovem pro seniory, v němž kreativci spatřují velký potenciál a předpolí muzea. Občané však s neosobním prostorem spíše zápolí. Pro ověření „vědy“ v praxi se zde konal festival CU KŘIK, přičemž k tomu bylo okolí náležitě vyzdobeno bizarním způsobem bez jednotícího záměru. Za zmínku stojí slavné slepičí domečky za 50 000 korun, a to jedna ze slepic prý uhynula a králíky z dalších domečků se nepodařilo uchránit před dezercí do okolí. Kolik stály stolky a židle osiřelé na parkovišti, které nejvíce navštěvovali holubi, raději nezjišťujeme. Nad ne zrovna důstojnou úrovní akce Rozsviť Uhříněves se ostatně v minulém čísle Uhříněveských občanských novin pozastavila jedna ze čtenářek. O naprosté bezradnosti minulého vedení svědčí také nápad umístit do zrekonstruované budovy muzea sdílená kancelářská místa, která by podle magistrátních znalců měl v budoucnu obsadit speciální pracovník – produkční. Kde na něj v rozpočtu městské části vzít, se už v metodice neuvádí… Mimochodem nápad se sdílenými kancelářemi se neujal a ve zkušebním půlročním provozu o něj nebyl vůbec žádný zájem. Hlavně že se koupil kávovar a vyrobil bar.
Jen grandi rozdávají granty na akce se vstupným dobrovolným, jehož výtěžek je pro muzeum žalostný. Kultura přece není zadarmo a kulturní komisi nepřísluší občany vychovávat. V naší obci se dobře ujal participativní rozpočet. Občané mohou svým hlasem prosadit konkrétní věc. Proč potom neuplatnit stejný princip také v kultuře? Přínosným se zdá být návrh členky kulturní komise paní Kadrnožkové, aby na webu MČ visel jednoduchý návod k podání žádosti o podporu při pořádání různých akcí. Veřejnost by tak nakonec sama rozhodla, které z nich dotace dostanou, tudíž o které lidé doopravdy stojí. Větší motivace k aktivní propagaci a podněcování příznivců jistě neuškodí ani organizátorům. Jednu věc je však třeba ocenit, a tou je obohacení českého jazyka o nové slovo. Zastupitel Pavel Kappel (BEZPP za STAN) totiž hodlal v rámci svých mimořádných, a proto samozřejmě drahých aktivit muzeum rozžít.
Tomáš Mašinda, spolupracovník redakce