Sobota, 23 listopadu

ÚSKALÍ SLOŽITÉHO VOLEBNÍHO ZÁKONA

O ZASTUPITELSKÉM MANDÁTU ROZHODUJÍ VOLIČSKÉ PODÍLY – NE POUZE POČET VOLIČSKÝCH HLASŮ

V komunálních volbách 23.–24. září 2022 zvolíme v naší MČ Praha 22 z 200 kandidátů na 8 kandidátkách 25 nových zastupitelů, z 1 064 kandidátů na 22 kandidátkách 65 nových členů Zastupitelstva hlavního města Prahy a z 8 kandidátů v prvním kole většinových voleb nového senátora na léta 2022–2028.

Po vyhlášení výsledků minulých komunálních voleb v říjnu 2018 se mě mnoho lidí ptalo, jak je možné, že kandidát AB dostal 800 hlasů a členem zastupitelstva není a kandidát XY dostal jen 400 hlasů a v zastupitelstvu usedl? Pokusím se vysvětlit, proč tomu tak ve složitém volebním systému ČR je a jak mohou občané voliči své volební právo naplnit ve prospěch volených kandidátů.

VOLÍME 25 ZASTUPITELŮ

Každý oprávněný volič (občan ČR, který nejpozději 24. září 2022 dovrší 18 let věku) má při volbě do místního zastupitelstva k dispozici 25 volebních hlasů a 65 hlasů při volbě na magistrát (celkem tedy 90 hlasů). Ke dni uzávěrky tohoto článku je zapsáno pro komunální volby v září 2022 k volbám v MČ Praha 22 celkem 8 245 oprávněných voličů. Při 100% volební účasti občanů tak bude možno v naší městské části rozdělit 742 050 hlasů (jak uvedeno výše, každý volič disponuje 90 hlasy).
Volič má na výběr celkem tři způsoby, jak při uplatnění svého volebního práva postupovat:

a) označit křížkem (zvolit) jeden kandidující subjekt jako celek (stranu, volební hnutí atp.), a tím je dáván hlas každému z uvedených 25 kandidátů na kandidátce daného subjektu
b) označit křížkem (zvolit) minimálně 1 (jednoho) a maximálně 25 (dvacet pět) kandidátů napříč kandidátkami všech kandidujících subjektů
c) označit křížkem (zvolit) jméno kandidujícího subjektu a ještě navíc označit křížkem (zvolit) na kandidátkách ostatních kandidujících subjektů jednotlivé kandidáty, maximálně 25 kandidátů. POZOR: o počet takto jednotlivě křížkovaných kandidátů napříč volebními seznamy bude snížen počet jednotlivých kandidátů označeného kandidujícího subjektu (od 25. místa nahoru).

TEPRVE ZISK PODÍLU ZNAMENÁ ZISK MANDÁTU

O získání zastupitelského mandátu pro kandidátku nerozhoduje počet získaných voličských hlasů pro kandidáta, ale tzv. volební podíly. Ty vznikají takto:

  1. U každého volebního subjektu (v případě MČ Praha 22 jich je 8) se sečte celkový počet hlasů jednotlivých zvolených kandidátů tohoto subjektu, získaných postupem a) nebo b) nebo c).
  2. Tento celkový součet hlasů pro jednotlivé kandidáty každého volebního subjektu se vydělí čísly 1–25, a vznikne tak pro každý volební subjekt dvacet pět tzv. podílů (v případě MČ Praha 22 vznikne 8 x 25, tedy celkem 200 volebních podílů).
  3. Z celkového počtu těchto volebních podílů se vytvoří pořadí od největšího po nejmenší volební podíl, přičemž u každého takto uvedeného volebního podílu se uvede jméno volebního subjektu, ke kterému se daný volební podíl vztahuje. Za 25. podílem se pak udělá pomyslná čára (pořadí podílů je uzavřeno) a zjišťuje se, kolik z těchto 25 podílů patří jednotlivým kandidujícím subjektům. Teprve takto získaný počet volebních podílů se rovná počtu získaných křesel jednotlivých kandidujících subjektů v zastupitelstvu! Podle tvůrců zákona má metodika podílů přispět k „vícebarevnosti“ složení obecních zastupitelstev.

VYUŽIJTE MOŽNOST OVLIVNIT POŘADÍ KANDIDÁTŮ NA KANDIDÁTKÁCH

Přidělení mandátu konkrétnímu kandidátovi v zastupitelstvu nezávisí pak na počtu získaných voličských hlasů, ale na pořadí, v jakém byl kandidát zapsán na kandidátce. Proto se může například stát, že kandidát č. 1 dostal 100 hlasů a je zvolen zastupitelem a kandidát č. 5 se 105 hlasy se zastupitelem nestane. Pořadí kandidátů na kandidátce však mohou voliči ovlivnit. Komise při své práci zjistí i průměrný počet hlasů pro kandidáta, a to tím, že vydělí celkový počet hlasů pro kandidátku počtem zapsaných kandidátů. Kandidát, který získá o 10 % a více hlasů, než je průměrný počet hlasů, se posune na 1. místo kandidátky. PŘÍKLAD: Průměrný počet hlasů pro kandidáta byl roven číslu 100. Kandidát č. 1 získal 105 hlasů a kandidát č. 7 dostal 115 hlasů. Tím se posune z č. 7 na čelo kandidátky. Z toho vyplývá, že ve větších obcích je možnost přeskočení méně pravděpodobná než v obcích menších.
Tento volební model, který užívají i v mnoha jiných zemích i tak zcela neodráží vůli voličů, ale vůli jednotlivých subjektů ve volbách kandidujících. Mnozí voliči si chybně myslí, že volíme-li 25 zastupitelů, pak 25 kandidátů, kteří získali nejvíce voličských hlasů, se stává členy zastupitelstva. Jak patrno, není tomu tak. Jak je již výše uvedeno, záleží především na pořadovém místě kandidáta na kandidátce volebního subjektu.
Michal Klich, kronikář