Otevření školky Nad Volyňkou bylo v kontextu posledních let naší městské části něco vskutku mimořádného. Od prvního záměru neutekly ani dva roky. A od okamžiku vydání stavebního povolení dne 11. srpna loňského roku až po letošní otevření uplynul opravdu pouhý rok. Kolaudace se obešla bez problémů, stavba obložená sibiřským modřínem musí lahodit oku i architektonického fajnšmekra. Ale hlavně, na devadesát dětí dostalo kvalitní a plnohodnotné školské zařízení.
Slavnostní otevření
Slavnostní stříhání pásky nové mateřské školy se odehrálo za přítomnosti celé špičky radniční koalice, a dokonce i primátora hlavního města Bohuslava Svobody (ODS) a magistrátního radního pro školství Antonína Klecandy (STAN). Ne náhodou, když peníze na školku plynuly právě z celopražského rozpočtu.
Také účast vedení Prahy 22 na slavnostním zahájení byla naprosto zasloužená. Postavit školku by nebylo možné bez týmové práce celé radnice pod vedením starosty Tomáše Kaněry (ANO). Přípravu a realizaci stavby měl včetně zajištění potřebných dokumentů, povolení a peněz místostarosta pro investice a územní rozvoj Martin Langmajer (ODS). A provozovat samotnou školku by nešlo bez nasazení místostarostky pro školství, sport, kulturu a spolky Hany Vagenknechtové (DvacetDvojka a Svobodní).
Samotný časový průběh výstavby je na české poměry skoro neuvěřitelný. Jedenáct měsíců trvala příprava (od nabytí pozemku městskou částí), deset měsíců stavba. To patří k pražským rekordům. Jak se podařilo tak rychle sehnat razítka? Jak toho radní dosáhli?
Zjevně hodně pomohla „finta“ s využitím „lex Ukrajina“. Díky tomuto zákonu bylo možné v zájmu krizového zajištění kapacit školních zařízení dosáhnout podstatného zkrácení stavebního řízení. Předpokládáme, že na takový postup přišel zkušený matador Martin Langmajer, který se zároveň z titulu své funkce postaral o financování celé akce a sloučil dohromady prostředky městské části, pražského magistrátu, příslušné dotační programy a kontribuce od developerů.
Co považujeme za skvělé: 96 míst ve školce je v podstatě již nyní rozebraných, ale přece jenom tam nějaká rezerva zůstala. Hlavně se ale díky této kapacitě povedlo ubrat tlak na ostatní mateřské školy, které byly narvané „po střechu“ a v jednotlivých třídách byly mnohdy maximální počty dětí. Takže z nové školky nemají užitek jenom rodiče v okolí či ve „spádové“ oblasti, ale i v dalších zařízeních.
Nějaká kritika?
Není člověk ten, který by se zavděčil lidem všem. Na sociálních sítích se kromě obdivných komentářů objevují i některé otázky a výhrady k nové stavbě. Jsou oprávněné?
Výhrada první: Kde je autobus?
Nejbližší stanice autobusu je prý příliš daleko. No, volnou chůzí je to pár minut a dětem ani rodičům určitě krátká procházka neuškodí. Představovat si, že kvůli školce bude v příjemné a absolutně klidné vilkové zástavbě jezdit autobus, ale opravdu není soudné. Buďme rádi, že mají místní obyvatelé i samotní školáci klid. A pokud jde o stejně nejvíc rozšířený způsob dopravy: parkovacích míst je zde určitě dost.
Otázka druhá: Kolik to stálo?
Celkem to bylo 105 milionů korun včetně přípravných prací a projektu. Na metr plochy je to něco přes 102 tisíce korun, náklady na jedno místo při kapacitě 96 míst vycházejí mírně přes milion. To je na dnešní dobu podle nás mimořádně dobrá cena.
Výtka třetí: Modulární stavebnictví není hezké.
Tak nízká cena a vlastně i tak rychlá výstavba byla dosažena díky tomu, že jde o takzvanou modulární stavbu. Zjevně ale některým lidem modulární stavby vadí. Občas bývají hanlivě nazývané kontejnerové, jako že stavba byla sestavená z plechových kontejnerů pro dálkovou přepravu. Ale tak to není. Modulární stavebnictví se používá od Spojených států přes Velkou Británii a celou západní Evropu až po Skandinávii. Právě například školy a školky se tak staví často. V USA je z modulů převážná část domů individuální výstavby. A stačí si do naší školky zajít anebo se jen podívat na fotografie – je moc hezká. Zásadní je ale smysl: budova stojí, je vybavená, pěkná a plně funkční. Především však mají naše děti vůbec kam chodit. Před pár lety hrozilo, že pro ně žádná místa ve školkách nebudou.
Výtka čtvrtá: Tahle stavba není ekologická
Světe, div se, tato mateřská škola je možná nejúspornější budova v Uhříněvsi. Podle oficiálního vyjádření radnice: „Má vynikající energetickou účinnost. Součinitel prostupu tepla je 0,2 W/m²K, což je výrazně lepší hodnota, než vyžadují současné normy. K vytápění a ohřevu vody slouží moderní tepelná čerpadla, což přispívá k nízkým provozním nákladům a šetrnosti k životnímu prostředí. V letních měsících je školka chlazena pomocí splitových jednotek umístěných na střeše, které zajišťují příjemné vnitřní klima i v horkých dnech.“ Radní Martin Langmajer k tomu poznamenává, že „v rámci budoucích energetických štítků je to to nejlepší, co lze mít“.
Tak či onak lze v případě nové mateřské školy konstatovat jen jediné: není pravda, že u nás v Čechách nic nejde. Školka Nad Volyňkou je příkladem, že když se chce (a příslušní lidé vědí, jak na to), jde ve prospěch občanů zařídit úplně všechno.
Pavel Janů
