Poezie

(DO PODZEMNÍ ŠKOLKY) (Parafráze na známou píseň) Postavím schody pro Tebe, Vojto Zelenko, musíš jít do nebe! („Postavím schody pro Tebe, zkrátka musíš jít do nebe, abys tam žila, hm, hm a šťastná byla, v ráji kde jsou jen andělé“). Ty jsi opravdu kvítek křehký, děti v podzemí budou to  mít lehký! („Ty jsi takový kvítek křehký, vím, že Tě všechno hned unaví. Na zemi, tam život není lehký, vidím, že Tě ani nebaví“). V zimě, když trochu zasněží, dětem se po schodech  hned rychleji poběží! Děti se pod zemi rády tetelí, Dobře jim udělal architekt Veselý! („Tak buď už ksakru veselá, v nebi,  tam se přece nedělá“).

Stav radních byl velmi vážný, šéfa zradil  Anděl strážný. Na radnici vzniká pnutí, odvolání  je už na spadnutí! Škola, školky nejsou hračky, pan starosta shání kačky. Druzi jeho zbavili se ostychu, a starostu nechali ve štychu!

Když platíme místní daně, tak přec chceme něco za ně! V mailech to je samý jinotaj, ve schránkách však schází Zpravodaj! Jsou problémy s roznosem? vypomůže Palermo, jděte proto za Kosem! Kdyby on s tím nebyl svolný, Vojtík Zelenka je nyní volný!

BUDE BAZÉN V UHŘÍNĚVSI  Můžem létat do Vesmíru, V Bytovkách však nechcem díru! Nechcem ani vyhřívané schody, je to totiž škoda vody! Leda že by školka byla, ke koupání vhodná díra? Nepřijde to pak už dráž, když tam bude také pláž! Chceme bazén v šesti pruzích, ne však plavat v radních dluzích! (Vojta Rumělka: Písně ko(s)mické  )