Pokud se tomu občané nepostaví, začne v naší městské části téměř nekontrolovatelná výstavba
V předchozím vydání Uhříněvských občanským novin jsme informovali o „šíleném“ plánu, z našeho pohledu, který se dostal před několika měsíci na jednání Komise výstavby a územního plánování MČ Praha 22. Společnost VIVUS, tedy jeden z developerů činných v Uhříněvsi, byla totiž přímo vyzvána Zelenkovým vedením radnice, aby připravila další projekty v okolí své současné zástavby. Kdo a proč s developerem jednal, píšeme v samostatném článku na jiné straně vydání těchto novin. A co firma VIVUS před komisí představila? Neuvěřitelný plán výstavby až 4.000 nových bytů.
Ponechme stranou, že jde o stavby, které by se nacházely na pozemcích soukromých vlastníků. Firmy Krup a Filson na stejném místě úspěšně podnikají a zaměstnávají i řadu našich sousedů. Už to je podivné, když městská část vyzývá developera, aby jen tak „na zkoušku“ naplánoval pár stovek bytů na pozemcích, které nepatří městu, ani tomu developerovi. Ale je třeba se soustředit hlavně na samotný princip věci.
Přečtěte si ho ještě jednou: Městská část vyzvala developera, aby stavěl, stavěl a ještě jednou stavěl! Připadá vám to šílené?
Nám také. Zvláště když už teď nemáme kam dát děti do školky a do školy, když jsou naše silnice přetížené a celkově je obec spíše na hraně svých kapacit než co jiného.
Ale jak podivný nápad minulého starosty a jeho týmu souvisí s metropolitním plánem?
Bič na developery
Ačkoli v posledních letech vznikal metropolitní plán na úrovni magistrátu i na úrovni Prahy 22 pod taktovkou politických uskupení, která se vždy oháněla svojí „tvrdostí“ vůči developerům, ve skutečnosti je výsledek předložený na konci dubna 2022 k dalším připomínkám v mnoha částech hodně „developerský“.
Co by znamenal takový plán pro Uhříněves, Pitkovice a Hájek?
To je jednoduché: ve výhledu několika let v důsledku naprostou katastrofu a developerskou zvůli. Zvůli, při které by vedení obce už pouze přihlíželo, jak roste projekt za projektem bez ohledu na kapacitu silnic, školek, škol a všeho dalšího, co přímo nepodléhá samotnému stavebnímu povolování.
Nejde o to, že by aktuální návrh metropolitního plánu nějak zásadně rozmnožil oblasti, ve kterých lze přeměnit pozemky na stavební parcely. Těch zase nepřibylo mimořádné množství a plochy, které jsou pro obytné účely nově vyčleněné, jsou celkem logické.
Skutečný problém je jiný a horší.
Na některých místech mohou být stavby podstatně vyšší, větší, s více byty, s větší hmotností. Jinde zmizely koeficienty občanské vybavenosti. V jednom pásu pozemků vyčleněných pro výstavbu bytů je dokonce omezení výšky staveb určeno koeficientem 8, což znamená teoreticky osmi-, ale prakticky dokonce devítipatrový dům. Snad ani nemusíme zdůrazňovat, že takto vysoká výstavba by v převažující vesnické a vilkové zástavbě Uhříněvsi působila mimořádně rušivě. Jenže estetika je pouze jedna stránka věci. Daleko brutálnější je domyšlení, co by i jen jedna řada osmi- či devítipatrových domů v rámci developerského projektu udělala s kapacitami předškolních a školních zařízení v obci (viz. schéma níže). Podle našeho názoru to je tedy plán skutečně šílený. Především je užitečný pro developery, určitě ne pro občany městské části.
A 4.000 bytů znamená okolo 6.000 aut a nejspíš 2.000 dětí do školek a škol. Do těch škol, které už teď nemají kapacitu pobrat nynější děti.
Času není nazbyt
A to načasování!
Nová verze plánu byla zveřejněna 26. 4. 2022. Městské části mají na připomínky pouhé dva měsíce, tedy do konce června (normálně by to bylo tak půl roku). Naše Komise výstavby projednala 15. června, díky čemuž víme, že současné vedení městské části Praha 22 především pod tlakem lidovců (ale ve shodě) některé věci jednoznačně odmítá.
Jde hlavně o problémy s omezením (nebo spíše neomezením) výšky staveb a s úbytkem podmínek občanské vybavenosti.
Nicméně pražské zastupitelstvo ovládané Piráty, Prahou SOBĚ a hnutím STAN chce metropolitní plán schválit ještě před volbami. Prostě rychle, rychle, ať se můžeme před volbami pochlubit.
Takže je to zase jako obvykle. Po čtyřech letech příprav jsme v posledních měsících před volbami pod tlakem, aby šlo všechno extrémně rychle.
Kdo za to může?
Z hlediska Prahy 22 je návrh metropolitního plánu zpackaný.
Kdyby developeři opravdu dostali možnost využít to, co se jim teď zrovna v rámci metropolitního plánu nabízí za možnosti, tak bude naše městská část v příštích dvou volebních obdobích (takže během necelých deseti let) čelit reálnému zhroucení celého školského systému v Praze 22. A to i v případě, že by dostala od voličů možnost naplnit své představy ODS, která podle Facebooku jejich místní organizace chce postavit během čtyř let dvě mateřské školy, jednu základní školu a gymnázium.
Nechceme jen tak přikládat pod kotel s průšvihy STAN, oni si ho plní usilovně sami a více než úspěšně. Pravdou ale je, že zrovna metropolitní plán má na starosti Petr Hlaváček, lídr kandidátky STAN a první náměstek primátora. Tak to se úplně nepovedlo…
Nebo naopak? Nejsou ty podivné, na naše poměry extrémně vysoké předběžně povolené stavby v metropolitním plánu schválně? Faktem je, že kterýkoli developer si při pohledu na takovou specifikaci přepne u projektu ze ziskovosti „v milionech, možná v desítkách“ na ziskovost „v desítkách a možná i stovkách milionů“. Je totiž obrovský ekonomický rozdíl, jestli dům 20 x 20 metrů můžete postavit třípatrový, nebo devítipatrový. A jestli v přízemí musíte splnit koeficient pro vybavenost, nebo ne.
S panem náměstkem Hlaváčkem vyjednávalo především předchozí vedení radnice, které se často chlubilo, jaké spolu mají spolustraníci skvělé vztahy. Tak jestli ty vztahy byly tak skvělé za cenu nějakých deseti devítipatrových „skorověžáků“, pro zbytek občanů Uhříněvsi a Prahy 22 to zrovna skvělý obchod nebyl.
Ideální stav (komentář k věci)
Jaká by měla být práva obce vůči individuální i developerské bytové výstavbě? Podle nás jde o několik zásadních bodů, které by vedení obcí mělo mít možnost ovlivnit.
Především je potřeba, aby v obci existovaly stavební pozemky v přiměřeném počtu. O tom, co je přiměřený počet, se dá samozřejmě diskutovat, ale je jasné, že výstavbu nelze zcela zastavit, ani se nedá zastavět všechno. Náš laický pohled na věc říká, že uvolnění pozemků pro individuální výstavbu by mělo být volnější a jednodušší, než když chce developer postavit komplex se stovkami bytů.
Ani obec a městská část by neměly mít příliš prostoru k tomu, aby soukromému stavebníkovi určovaly, jak a co má stavět. Samozřejmě pokud projekt splní základní parametry závazné pro dané území. A pokud jsou k dispozici odpovídající sítě, tedy elektřina, plyn, kanalizace, voda.
S tím souvisí druhá věc. Městská část by měla mít dostatek pravomocí, aby mohla určovat směřování obcí a aby mohla bránit neomezenému růstu. A zase: Ani ne tak individuální výstavbě, jako spíše aby měla mechanismy, jak přinutit developery, aby jejich projekty byly přiměřené a do obce „zapadly“.
A konečně je potřeba, aby obec měla dostatek pravomocí a možností, jak přimět developery ke spolupráci v oblasti vybavenosti – od obchodů, což si ale nakonec stejně vždycky trh nějak zařídí, až po školky, školy a další občanskou infrastrukturu. Což si trh nezařídí.