Uhříněveský zpravodaj, hlásná trouba radnice nebo kolébka demokracie?
Pan zastupitel Jakub Randák za STAN si v posledním předvánočním čísle Uhříněveského zpravodaje položil řečnickou otázku: Skutečně potlačujeme hlas opozice? Poctivé analýzy politické i nepolitické plochy, včetně procenta názorů nevyjadřujících stanovisko radnice, jsme se však nedočkali.
Na začátku článku pan zastupitel šmahem odsoudil naše opoziční periodikum jako nekalou politickou soutěž, aby následně tvrdil, že jsou ve Zpravodaji přece uveřejňovány i názory opozice. Podle něj jde
o důkaz demokracie. Jenže tuto povinnost ukládá vydavateli tiskový zákon, konkrétně paragraf 4a (viz níže).
Ve svém příspěvku pan Randák taktně před veřejností zamlčuje zásadní nešvar, tedy že v redakční radě sedí jako žáby na prameni hned dva radní, z nichž jeden zastává dokonce funkci šéfgrafika = Strážci líbivého obrázku na lesklém papíře. Čti bez reptání.
Noviny tak dostatečně neslouží místnímu společenství, za jehož peníze jsou vydávány. Naopak jsou vedením radnice permanentně zneužívány ke skryté propagaci samosprávy a očerňování opozice, což vede k omezování veřejné diskuse.
Cituji z již zapomenutého programového prohlášení: Občany Prahy 22 více zapojíme do života městské části, své aktivity budeme plánovat spolu s nimi. Naším cílem je otevřenost a transparentnost. Kdyby sliby konšelů nebyly jen mlácením prázdné slámy, měli bychom v časopisu dávno stálou rubriku s názory čtenářů, jak bývá ve slušné společnosti zvykem. Jenže pro ně jaksi není místo. Raději se po sté vyfotíme třeba na bobečku nebo u stromečku. Zřejmě na radnici potřebují pověstný klid na práci.
Nezapomínejme, že Zpravodaj je tady pro všechny: Pro ty, kdož vnímají jemný rozdíl mezi řízením radnice a vedením skautského oddílu, nebo, světe div se, dokonce i pro ty, co tu nebydlí sotva pár let, a mrzí je dočítat se o svém rodišti díky vybraným způsobům pana starosty jen ze stránek bulváru.
Tomáš Mašinda