Projekt mateřské školy v Bytovkách – klapka „po druhé“
Pokračujeme v rozplétání zvláštních okolností při prosazování drahých projektů našimi radními. Třeba rozmařilou snahu prosadit monstrózní projekt MŠ v Bytovkách.
Jak jsme uvedli v minulých číslech, uprostřed vnitrobloku domů má vzniknout finančně i stavebně velmi náročná stavba zapuštěné podzemní školky. Chápeme, že rozrůstající obec potřebuje nabídnout dětem a jejich rodičům předškolní zařízení, ale nemůže to být na úkor stávajících obyvatel a jejich životního prostředí. I sami lidé z bytovek se přitom snaží najít kompromis mezi realistickou stavbou předškolního zařízení a devastací zeleného vnitrobloku, radikálního zásahu do vzrostlých stromů a do kvality bydlení zdejších rodin.
Radní MČ Praha 22 se pro jednostranné prosazování drahého architektonického návrhu vznešeně ohánějí obezličkou veřejného zájmu. Skutečným veřejným zájmem by ale mělo být najít takové řešení, které nepoškodí žádnou ze zainteresovaných stran. A také řešení, které nenabízí podezření z klientelistických vztahů mezi radnicí a architektem stavby, panem Tomášem Veselým, tč. úředníkem Magistrátu hl. m. Prahy.
Bytovkáři na radnici
Před Vánoci, dne 21. 12. 2020 bylo na úřední desce vyvěšeno „Oznámení o zahájení společného povolení (sloučení zahájení stavebního řízení a územní rozhodnutí) – Mateřská škola v Bytovkách, k. ú. Uhříněves“. Pár dnů po podání námitek společenstvím vlastníků bytových jednotek dotčeného území byli jejich zástupci pozváni dne 21. 12. 2020 bylo na úřední desce vyvěšeno „Oznámení o zahájení společného povolení (sloučení zahájení stavebního řízení a územní rozhodnutí) – Mateřská škola v Bytovkách, k. ú. Uhříněves“. Pár dnů po podání námitek společenstvím vlastníků bytových jednotek dotčeného území byli jejich zástupci pozváni dne 25. 1. 2021 starostou na radnici.
O bezprostřední pocity z jednání a o přednesené návrhy se s námi
podělil Tomáš Sazma, předseda Společenství vlastníků bytových jednotek 788 a 789: „Přijetí u starosty se za Bytovky zúčastnilo několik představitelů bytových domů. Schůzka byla náročná nejen kvůli tématu, ale i vzhledem k její 3,5 hodinové délce v rouškách. První část byla věnována naší výzvě čili novému řešení. Druhá část byla o snaze MČ dohodnout stažení našich námitek za předpokladu realizace kompenzačních opatření. Rozešli jsme se s tím, že jejich právní vymezení by mělo obsahovat slíbené memorandum, kvůli kontinuitě, kdyby se na radnici měnilo vedení. To proto, že zásadní kompenzační opatření jsou velmi nákladná a jejich realizace může začít až po zprovoznění školky.“
A co dotčení občané Bytovek v diskusi opakovaně navrhovali? „Naše výzva obsahující řešení je vstřícná a kompromisní pro všechny. Tím je malá školka mimo vnitroblok a ten zpřístupnit dětem ze školky i dětem z Bytovek při zachování veškeré zeleně. Požadovali jsme, aby se dále nezhoršovala dnes již zcela neutěšená situace v ulici V Bytovkách“. Tato řešení bytovkářů jsou korektní, a na rozdíl od halasně používaného spojení „společenský zájem“ našimi radními jsou skutečným zájmem dotčených občanů.
Námitka proti neviditelnosti(?) stavby
Vypracování námitky, o které bude dále řeč, vyžadovalo velké úsilí. Obdivujeme sílu zástupců cca 100 rodin, jejich odhodlání a trpělivost v boji za zachování té trochy zeleně mezi baráky. Lidé prostě navrhovaný betonový sargofág nechtějí, a řešení nabízejí. Školky se dají stavět moderně, rychle a levněji.
Z třináctistránkové námitky uvedeme jen pár citací, jde o sofistikovaný odborný text. Reaguje na „Souhrnnou technickou zprávu zpracovanou společností VESELÝ HAJNÝ s.r.o., se sídlem Tomkova 3167/4, 150 00 Praha, v listopadu 2019“, která popisuje radniční projekt z pohledu architektů. Doslova se v ní uvádí, že se „jeví jako vhodnější výstavba MŠ, než bytového domu ve vnitrobloku, čímž by byl významně narušen charakter území. Navrhovaná stavba MŠ je citlivě vložena do kontextu stávající zástavby. Při návrhu byly v maximální míře zohledněny sousední bytové domy, proto je novostavba MŠ prakticky neviditelná (tučně zvýrazněno autorem článku) a její intervence stávajícího místa v rámci možností minimální.“
K tomu se v námitce zástupců stovky rodin z Bytovek píše: „Ani přes toto tvrzení však není možné považovat záměr za souladný s platným územním plánem. V případě umístění záměru se nejedná o zachování, dotvoření ani rehabilitaci stávající urbanistické struktury. Záměr naopak svými rozměry a zastavěnou plochou přes 1.300 m2 zcela jistě představuje rozsáhlou stavební činnost, kterou není možné ve stabilizovaném území realizovat. V rozporu s územním plánem je také zvolené řešení záměru, které podle podatele neodpovídá charakteru území ani stávající urbanistické struktuře.“
Architekti plánovaného sarkofágu dále tvrdí, že „městská část Praha 22 nemá jiný pozemek, na kterém by bylo možné mateřskou školu vybudovat. Zároveň je ale radnice nucena uspokojit potřebu nových míst pro předškolní děti“.
K tomu občané v námitce uvádějí, že „relevantní v tomto ohledu nemůže být ani tato skutečnost “, a dodávají: „tato skutečnost nemůže v žádném případě odůvodnit rozpor s platným územním plánem. Podle podatele se zároveň tvrzení nezakládá na pravdě, jelikož mateřská škola se v dotčené lokalitě již nachází, a to v objektu Domu dětí a mládeže (domu UM) na pozemku parc. č. 1647/4 v k. ú. Uhříněves. V tuto chvíli je v tomto objektu umístěno detašované pracoviště pro dvě třídy mateřské školy, které by ještě mohlo být teoreticky rozšířeno.“
Čtení zdůvodnění stavby architekty je velmi zajímavé. Nikdo nejsme dokonalí, ale obhájení nadčasovosti projektu architekty, slovy „proto je novostavba MŠ prakticky neviditelná“, je tedy skvost. Neviditelná školka nepochybně může v historii architektury zanechat trvalou stopu. Pro bytovkáře je ale důležitější, aby nezanechala navěky stopu v jejich kvalitě života.
Kamil Nový